V předvečer devadesátého výročí vzniku Českobratrské církve evangelické je zveřejněn obsáhlý průvodce (beadeker) dějinami i současností této církve. Sborník příspěvků více než čtyřiceti autorů zve k další diskusi.
František Bednář, autor jednoho z nejrozsáhlejších a nejpodrobnějších přehledů o Českobratrské církvi evangelické, v předmluvě ke svému dílu píše: „Přeji si, aby kniha tato byla záhy rozebrána. Ne z důvodu osobních, ale věcných. Proto totiž, aby se mohlo přistoupiti k sepsání nového, rozsáhlejšího popisu církve za okolností příznivějších, tak aby obraz církve byl skutečně vyčerpávajícím dílem, sepsaným na základě archivních předběžných studií a monografií a osvětlujícím i ony směrnice našeho církevního vývoje, jež dosud zůstali nepovšimnutými...“ (Památník českobratrské církve evangelické, 1924) Nutno konstatovat, že se toho za osmdesát let mnoho nezměnilo a že se Bednářova kniha sama stala mezitím cenným pramenem. Naše poznání zvláště některých etap českého protestantismu (reformační počátky, tajné evangelictví, tolerance) bylo zvýšeno výrazně, ale syntéza či alespoň důkladná dílčí monografie věnovaná tomuto církevnímu útvaru chybí.
Před více než dvěma roky začal vznikat jakýsi průvodce (baedeker) po současnosti Českobratrské církve evangelické. Mělo vzniknout jakési naše sebe představení – kdo jsme, čím a jak žijeme, kde máme kořeny, co můžeme nabídnout. Ač se zprvu počítalo s jeho vydáním tiskem, rozhodli jsme se jej nakonec (a nejprve) zveřejnit takto na internetu – jen několik dní před devadesátým výročím spojení českých a moravských luteránů a reformovaných.
Sestavování knížky nebylo snadné. Hledali jsme vždy na „danou oblast“ „odborníka/odbornici“, kteří ji dokáží co nejúplněji systematicky popsat (a srozumitelně i věcně přiblížit). Vystavení textu takto na Evangnetu je vlastně rovněž pokusem posbírat k jednotlivým kapitolám další nápady a postřehy. Zároveň právě rozčlenění života církve na jednotlivé střepy může přispět i k tomu, že diskusi o tom „jací jsme/nejsme, kam jdeme a kam jít nechceme“ (o nějaké naší krizi) povedeme nad konkrétnějšími tématy. Což platí samozřejmě (a možná dokonce dvojnásob) o naší minulosti – i s ní si trochu nevíme rady, však proto se také její popis zastavuje už v roce 1968.
Doufáme, že si takto zveřejněný text najde své čtenáře i užití. Zájemci si jej mohou stáhnout, vytisknout či odkaz na něj umístit na své internetové prezentace.
